Rubrika: Zápisy Benjamínci

V sobotu 28.02.2026 se s Benjamínky vydáváme na předjarní výpravu. První překvapení nás čeká hned na nádraží, kde zjišťujeme, že má náš spoj výluku. Nastupujeme tedy do přistaveného autobusu a vyjíždíme směr Mšeno – Cinibulkova stezka. 

Naši výpravu začínáme pozorováním a poznáváním topografických značek – hlavně žluté naučné stezky. Ta nás doprovází celý den. Zhruba po pěti minutách cesty už někteří jedinci hlásí, že je čas na svačinu, a tak si pevně stanovujeme čas (10:00h přesně) a uzavíráme dohodu, že zastavíme, ať už budeme kdekoliv, a přesně na tom místě se nasvačíme. Na začátku stezky obdivujeme skalní útvary – třeba orangutana, navštěvujeme uměle vytesané jeskyně, které někteří jedinci pojmenují Peklo, vystoupáme kamenné schody a pozorujeme ptáky – vidíme krásné strakapoudy a dokonce vyplašíme sluku. 

Odbíjí desátá hodina a je bezodkladný čas na svačinu – naštěstí jsme zrovna na slunném místě v lese a ne někde v kaluži. Najíme se a Benjamínci se snaží odpovědět na pár otázek o zvířecích stopách. 

Ve skalním bludišti prolézáme chodbičkami a také zdoláváme příkrou skálu, kde se musíme dokonce přidržet řetězu. Skálu s malou pomocí perfektně zvládá i Benny. 

Nastává čas oběda, po něm následuje rychlá běhací hra na téma přiřazování zvířat a jejich stop a potom se snažíme najít pochodové značky, které pro nás připravil Lískáč, který šel napřed. Kvůli počtu lidí a psů na stezce a možná i naší nepozornosti jich nacházíme jenom několik, ale alespoň máme prostor pro zlepšení.

Na rozcestí nad Mšenem sehrajeme ještě pár her a dokonce stihneme i odlít srnčí stopy, které si vystavíme v klubovně.

Po návratu do Mšena máme před odjezdem autobusu chvíli čas, a tak na hřišti soupeříme na překážkové dráze a na nedalekém pumptracku proběhne ještě jeden štafetový závod družstev, kterého se účastní i Benny. 

Potom je už čas jít na autobus a vrátit se domů. 

Na výpravě jsme ušli asi 11km.   

Fotky z výpravy zde.

Zapsala: Katka

Výprava začala tím, že jsme se sešli v ulici U Cukrovaru, protože se nádraží stále přestavuje. Všichni byli velice unavení až na Lucku, která byla jediná nabitá energie. Poté jsme se vydali na nádraží, kde jsme nastoupili do rychlíku směrem na Prahu. Cesta byla velice únavná, ale naštěstí byla krátká. Hned po výstupu jsme vyrazili na výstavu betlémů, kde jsme mohli obdivovat spousty krásných betlémů. Potom co jsme si všechno prohlédli, nám Katka s Dančou koupily buď zvířátko ve skořápce, nebo prstýnek. Poté jsme se vydala přes Karlův most do pražské lorety, kde na nás čekala zajímavá aktivitka po celé loretě. Dále jsme si daly oběd, který byl hnedka za rohem. Dále jsme se pomalu přes pražský hrad, kde jsme mohli vidět výměnu Hradní stráže, posunuli až na Václavské náměstí do Divadla Rokoko, kde jsme chvilku počkali na Piškoty. Potom co přišli jsme šli na divadelní hru o panu Čapkovi. Po konci hry jsme šli na hřiště, kde jsme vyzkoušeli všechny atrakce, zatím co Piškoti plnili pracovní list. Potom co se všichni vyřádili, jsme společně šli na nádraží, z kterého nám jel vlak rovnou do Boleslavi. Když jsme dorazili do Boleslavi, došli jsme na místo srazu, kde už na nás čekali rodiče, tak jsme se už jenom rozloučili a ukončili výpravu.

Fotky z výpravy zde.

Zapsal Lískáč