Na odemykání vyrážíme z Boleslavi spolu s Piškoty, ostatní oddíly nakládaly lodě a jely již dříve. Odjezd si zpestřujeme nácvikem evakuace ze špatného vlaku, než zjistíme, že jsme nastoupili správně, jen v soupravě zamrzly informační obrazovky a jako cíl cesty nám nabízejí Praha hl.n. Po znovuusazení se a vydýchání již v klidu míříme směr Turnov. V Turnově na ostrově nás již čeká vytopená klubovna, kde se ubytováváme. Benjamínci jsou rozděleni do družin k Piškotům a společně ještě hrajeme večerní „prachárničky“.
V sobotním mrazivém ránu se zahříváme rozcvičkou, snídaní a přesunem na nádraží, odkud se přesouváme na Malou skálu. Rozdělujeme posádky, pádla, vesty a mezitím nám vysvitne sluníčko, které nás pak provází celý den, v tak krásné počasí na odemykání Jizery jsme snad ani nedoufali. Pak už konečně nasedáme do lodí a zahajujeme odemykání. Zástupce z každého oddílu symbolicky odemkne Jizeru odemykacím klíčem a pronese odemykací řeč. Benjamínci svou řeč připravili již na čtvrteční schůzce, tak ji pro jistotu přeříkávají všichni společně, aby se neztratila v šumění Jizery. A už se vydáváme na první letošní splutí. V Dolánkách zastavujeme, rozděláváme oheň a opékáme buřty. Přetahujeme lodě přes jez a pokračujeme v plavbě do Turnova, kde přetahujeme další jez a končíme opět na ostrově. Na Piškoty s Benjamínky čeká velká výzva – vymyslet, co si uvaří k večeři, sepsat recept, nakoupit suroviny v blízkém supermarketu a uvařit pro celou družinu. Rázem se celý ostrov mění v jednu obrovskou kuchyň a ze všech koutů se linou různé vůně připravovaných pokrmů. Po spořádání večeře a následném náročném úklidu po proběhlém vaření, se ti, kdo ještě nejsou zmoženi únavou, přesouvají k večernímu ohni se zpívandou.
V neděli ráno po obvyklé rozcvičce, snídani, úklidu a balení se rozcházíme k další činnosti po jednotlivých oddílech. Benjamínci mají namířeno podél Jizery na Dolánky. Cestou pozorujeme jarní květiny, ale naším hlavním cílem jsou rybníčky pod Hrubý Rohozcem, kde bychom chtěli pozorovat žabí vajíčka, protože žáby a jejich jarní migrace k vodním zdrojům, byly tématem našich posledních schůzek. Už to vypadá, že od rybníčků odejdeme s nepořízenou, ale naštěstí nezkrotitelná touha a potřeba benjamínků šťourat klackem ve vodě, nám odhaluje ukrytou ropuchu a následně pruhy jejích vajíček. Na Dolánkách obědváme a jdeme na prohlídku Domu přírody Českého ráje. Další naše cesta pak vede po Zlaté stezce Českého ráje přes Drábovnu na Malou skálu. Na Drábovně nás čeká nedělní chvilka poezie, Berta nám přednáší báseň, s kterou půjde na recitační soutěž, a jde jí to moc hezky. Kousek nad Malou skálou míjíme tůňku, v které nacházíme pro změnu chuchvalce skokaních vajíček, tak můžeme pozorovat rozdíl od ropuších. Máme ještě relativně dost času, tak hrajeme čísla, plížení k náčelníkovi, hledání sirek. Z Malé skály se vracíme vlakem do Turnova, kde přestupujeme na vlak do Boleslavi spolu s Piškoty a Kosodřevinou, čímž vytvoříme převážně skautský spoj.
Odkaz na fotky zde.
Zapsala Danča
