Rubriky
Zápisy Benjamínci

Výprava k Máchovu jezeru 26.1. 2020

Na naši jednodenní výpravu k Máchovu jezeru se scházíme ve čtvrt na devět na hlavním nádraží a je nás celkem jedenáct. Nasedáme do rychlíku směr Rumburk a naší cílovou stanicí jsou Doksy. Vlak je poloprázdný, takže si všichni sedáme hezky pohromadě a Danča nám čte pověsti, které se vážou k Doksům a okolí. (O Daliborovi z Myšína, O založení Máchova jezera, o Mlynáři…). Také si rozdáváme „bingo“ kartičky se symboly různých přírodnin, které máme během celé výpravy hledat (např. ptačí pírko, březová kůra, borovicová šiška…). Ve čtení jedné z pověstí ještě pokračujeme po příjezdu na nádraží do Doks.

Potom už vyrážíme přes most přes trať a dále po červené značce směrem na Staré splavy. Dalekohledem pozorujeme pěkně vypasaný páreček divokých hus procházející se na trávníku u jednoho z hotelů na břehu. Kocháme se také hejnem kosů, které nám poletuje nad hlavami a nakonec se usadí v koruně nedalekého stromu. Rozjíždíme čísla a další tradiční výpravové hry, prolézáme rozdvojeným kmenem stromu u odbočky na žlutou značku dáváme rychlou svačinu (rychlou proto, že cedulka v přístřešku nám nekompromisně přikazuje, že stanoviště „slouží ke KRÁTKODOBÉMU odpočinku návštěvníků stezky“). Procházíme uličkami Starých splavů, prohlížíme si novou dřevěnou instalaci, v níž jsou vyřezány názvy všech filmů, které se zde natáčely a na plážičce u hráze zkoumáme tloušťku ledu. Celá hladina je zamrzlá, ale led má asi jen 2cm, takže to rozhodně není na bruslení nebo chození po něm.

Pokračujeme směrem na Borný, a hrajeme hru na klíšťata – každý začíná se dvěma dřevěnými prádelními kolíčky a musí je nepozorovaně připnout někomu na batoh nebo bundu. Je to legrace a zapojují se úplně všichni. Někde na úrovni autokempu Borný trochu měníme náš plán obejít celý Mácháč, protože nejdeme tak rychle, jak jsme odhadovali a místo toho se otáčíme a míříme na vrch Šroubený. Všude je mlha, ale i tak jsou výhledy z něj pěkné – okolní stromy a kopce jsou zahalené v mlze a z vyhlídky Havraní skála jsou vidět Staré splavy. Ze Šroubeného scházíme opět dolů k plážičce, kde hrajeme eskymáckou hru zvanou sněžní hadi. Potom svačíme a pomalu jdeme stejnou cestou směrem do Doks. Zpáteční vlak stíháme s pěknou časovou rezervou a ještě se chvíli hřejeme se v čekárně. Výprava se vydařila a i přes poněkud mlhavé a pošmourné počasí jsme si ji užili!

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Oddílovka 23.1. 2020

I dnes začínáme oddílovku na Krásné louce štafetovými závody na družstva. Poté se přesouváme dovnitř a nad mapou si povídáme o naší chystané víkendové výpravě. Vymýšlíme trasu a ukazujeme si, jak se s mapou pracuje. Rozdělujeme se na dva týmy a každý představuje svůj návrh trasy (dobře míněný nápad jednoho z týmů jít z Doks do Splavů po kolejích radši hned zavrhujeme). Potom rozjíždíme velké provázkové bludiště ve vestibulu (které každý musí projít na čas se zavázanýma očima). Ostatní zatím tvoří umělecká díla z modelíny.

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Oddílovka 16.1. 2020

Protože je hezky, schůzku tentokrát začínáme venku na hřišti a hrajeme na honěnou s ocásky ze šátků, dáváme dvě kola a přesouváme se do klubovny. Někteří stále nemají přezůvky – chtělo by to přinést si na loděnici aspoň nějaké staré bačkory, ať nechodíme v ponožkách. V klubovně se rozdělujeme na dvě skupiny pod vedením Anetky a Berušky a hrajeme hru, při níž je cílem z dostupného materiálu (špejle, modelína, čtvrtky…) postavit co nejvyšší stavbu. Pravidla ovšem velí, že týmy musí nejdříve 3min vše naplánovat, aniž by se kdokoliv dotýkal materiálu. Následně mají 4min na to svoje plány realizovat. Hrajeme dvě kola a ukazuje se, že domluva je mnohdy větší kámen úrazu než stavba. Vznikají nám ale docela pěkné věže, přičemž nejvyšší pokus jednoho z týmů má pěkných 52cm!
Potom následují další akce, například přebírání zrní na čas po vzoru Popelky (které Meggie doprovází vskutku přesvědčivým “vrků, vrků”) a poznávačka koření po čichu. Oddílovku zakončujeme nácvikem ambuláku a zavazování tkaniček, které jsme si dali za cíl všichni do tábora natrénovat. Nakonec dáváme pokřik a hurá domů.

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Novoroční schůzka 9.1. 2020

Je nás celkem devět a hned na začátku jdeme do klubovny, protože venku trochu prší a čeká nás novoroční víceboj trojic. Než začneme, tak si všichni vyprávíme, co jsme zažili o Vánocích, co se nám nejvíce líbilo a jaké dárky nám přinesl Ježíšek. Je pěkné, že mnozí říkají, že pro ně bylo nejhezčí to, že byli všichni spolu pod stromečkem. Po povídání se vrháme do víceboje – čeká nás zatloukání hřebíku na čas, cvrnkání kuličky po vytyčené dráze, uzlovací štafeta, logická hra s tvary a obrázky, spojování rozstříhaných pořekadel nebo hra, při které je úkolem vydržet co nejdéle s dotykem země jednou rukou a nohou atp. Je hezky vidět, že každému jde něco jiného a lidé v týmech se většinou pěkně doplňují a je to celkově docela vyrovnané. Akorát je škoda, že někteří jsou po vánočních prázdninách rozjívení a ostatním tím sem tam kazí výsledky, protože nedávají pozor a vztekají se, když se jim všechno nedaří na sto procent. Do příště je to snad přejde!

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Vánoční schůzka 19.12. 2019

Vánoční schůzku máme společnou s Piškoty, takže je nás opravdu požehnaně a bez problému zaplníme velkou klubovnu. Nejprve ale hrajeme velkou venkovní hru s příběhem, který nám Jana ve vestibulu čte. Benjamínci se přidávají k piškotím družinám a všichni společně obcházejí různá stanoviště s úkoly. Patří mezi ně například lezení po provazovém žebříku nebo kreslení vlastního portrétu se zavázanýma očima. Po hře se přesouváme dovnitř, rozkrajujeme jablka a na tradiční oddílový povel „HAM!“ se ládujeme cukrovím od maminek a babiček. Cukroví je letos tolik, že někteří už víc nemůžou! Následuje rozdávání dárků a na úplný závěr schůzky připravujeme ořechové skořápky se svíčkami, které pak pouštíme po Jizeře.