Rubriky
Zápisy Benjamínci

Tábor 2024 – Stoupání na Olymp

Zápis z letošního tábora vám přinášíme v podobě zápisů vedoucích. Šest dnů, šest rozdílných vzpomínek…

Neděle 4.8. – Odysseus a jeho příjezd

Je studené nedělní ráno a kolem sedmé hodiny se začínají sjíždět auta k mladoboleslavskému nádraží. Zanedlouho už jsme všichni, a tak se loučíme s rodiči a přesouváme se na perón.
Během cesty vše klape hladce: Benjamínci luští první táborové šifry na pracovních listech. Ty jsou plné informací o starověkém Řecku a olympijských hrách, což jsou témata naší táborové hry. S mnoha úkoly jim pomáhají starší skautky z Kosodřeviny, které na tábor vyrazily s námi. V Praze chvíli odpočíváme a za půl hodinky nastupujeme do vlaku Praha – Plzeň.

V plzeňských ulicích nás přivítá dopolední slunce a my se přesouváme na břeh řeky Berounky, odkud po krátké svačince a příjezdu lodí vyrážíme směr tábor, neboli ostrov Ithaka. Plavíme se totiž po stopách trojského vojevůdce Odyssea.


První zastávka nás čeká u kostela sv. Jiří, tedy vlastně na ostrově Lotofágů, kde se seznamujeme s lotosovými květy. Ty jsou opravdu výtečné a většina z nás neodolá a okusí je.
Další ostrov, na kterém po náročné plavbě odpočíváme, patří kyklopovi Polyfémovi. Toho nejprve musíme pomocí kamenů oslepit (házíme na kyklopovo oko čouhající z Berounky) a následně mu uprchnout zavěšeni pod břichy jeho ovcí (je to obtížnější, než se na první pohled zdá).


Jako poslední musíme překonat nástrahy svůdné čarodějnice Kirké, před jejímiž kouzly se chráníme speciální rostlinou. Benjamínci musí najít květ jetele a pod jeho ochranou přejít přes čtveřici čarodějnic. Pokud jsou chyceni, může je zachránit jen člen týmu dalším jetelem.
K našemu cíli dorážíme kolem půl sedmé. Nezbývá tedy nic jiného než se seznámit s táborem. Ukazujeme si týpí, kuchyň, šapito i ešusovník. Nesmí chybět ani latrína. Po první večeři se setkáváme na večerním nástupu, kde poprvé spouštíme vlajky ze stožáru a čteme si slovo na den. Zanedlouho potom jdeme spát.

zapsal Náprstek


Pondělí 5.8. – Oděvy a oheň

Po budíčku se Benjamínci zapojili do běžného ranního táborového života tj. rozcvičky, vodníka, úklidu stanů, snídaně a nástupu. Po odchodu Piškotů na celodenní výpravu jsme nejprve nacvičovali ranní lov, abychom se od zítřka mohli zapojit i do této tradiční ranní činnosti.


Po té se jídelna přeměnila v módní salón a všichni si postupně vyráběli antický oděv – chitón či peplos – s pleteným páskem. Souběžně probíhala dostavba antického chrámu, po kteréžto činnosti nutně následovalo koupání, protože někteří jedinci byli natolik obalení jílem, že by mohli zdárně konkurovat i Golemovi.


Odpoledne po návratu Piškotů byli všichni rozděleni do tří skupin, za kterých se stala družstva účastníků olympijských her ze tří městských států – konkrétně z Heliopolisu, Knóssosu a Athén. Každé družstvo obdrželo zašifrovanou zprávu, která ukrývala znění olympijského slibu a instrukce, že si družstvo musí z věčného táborového ohně zapálit svíčku a bezpečně ji dopravit na horu Olymp (Věžka) a zde složit olympijský slib samotnému Diovi.


Všechna družstva tento úkol splnila a po tom, co svůj olympijský slib přednesli i rozhodčí, Zeus letošním olympijským hrám přislíbil svou přízeň a byl slavnostně zažehnut olympijský oheň.

Návrat do tábora probíhal již za úplné tmy, kdy na cestu svítily jen svíčky a louče s požehnaným olympijským ohněm. Olympijské hry byly zahájeny a jejich účastníci se uložili k občerstvujícímu spánku, aby byli připraveni na olympijská klání příštích dnů.

zapsala Danča


Úterý 06.08. – Olympijský den na táboře

Jako každé ráno začínáme ranním lovem, následuje rozcvička, vodník a snídaně. Tento den začínají na táboře Olympijské hry. Dopoledne se malují vlajky zúčastněných městských států a Piškoti připravují masky na divadlo.


A pak to všechno vypuká. Závodí se v různých disciplínách – například v běhu po kládách, hodu oštěpem, lukostřelbě, stání na kůlu, lezení na lanový žebřík, překážkové dráze, vrhu koulí, zatloukání hřebíků atd. Všichni se musí vystřídat na všech disciplínách, omluvou jsou jen vážné zdravotní komplikace jako například nalomená kůstka v ruce. Každý se snaží ze všech sil a to se velmi cení.
Obědváme Náprstkův vynikající buřtguláš.


Odpoledne ještě probíhají závody pramic a C2.


Večer se účastníme tří antických divadelních představení v podání Piškotů. Benjamínci však musí hry bedlivě sledovat, aby byli schopní později říct, které z vyobrazených chování bylo nesprávné a proč.
Po vyčerpávajícím horkém dni přichází večer a s ním večeře a večerka. Všichni zmoženě padnou do spacáků.

zapsala Katka


Na další zápisy čekáme…


Kompletní fotoalbum z tábora naleznete zde.

Rubriky
Bobří oddíl

Vyšel Kim Bobřího oddílu

Zápisy, fotky, co se chystá…

Rubriky
Bobří oddíl

Bobří oddíl zahájil!

Bobří oddíl zahájil nový skautský rok 2023/2024. Ale ještě ne tak úplně. Přechod z jiných oddílů, příchod nováčků a odchod roverů proběhne až příští týden. Nejprve jsme uzavřeli rok minulý. Vyšlo poslední číslo 41. ročníku Kima a hned první číslo ročníku dalšího. Těšíme se na všechno!

Rubriky
Bobří oddíl

Oznamovatel Bobřího oddílu

Co a jak bude v září? Těšíme se!

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Průrvou Ploučnice AKA mangrovy po česku

Předposlední výprava skautského roku nás tentokráte společně s Bobřím oddílem zavedla na Ploučnici.

Již v pátek večer jsme se sešli na hlavním nádraží, odkud jsme s Ještěrem, Katkou a Bennym vyrazili vlakem směr Česká Lípa. Adrenalinový zážitek jsme měli již ve vlaku, který měl 15 minut zpoždění a dle jízdního řádu jsme měli v České Lípě na přestup pouhé čtyři minuty. Vše ale dobře dopadlo, přestoupit jsme stihli a kolem osmé hodiny večerní vystupujeme Pertolticích pod Ralskem. Odtud se vydáváme pěšky přes vesnici Srní Potok, kde se k nám přidávají Fretka s Brzdou, kteří nám dodávkou vezli lodě, batohy a věci na vodu. Pokračujeme kolem nakloněného řopíku do blízkého lesa, kde přespíme pod širákem. Večeříme z vlastních zásob, trháme borůvky a lesní jahody. Jenže to se zjevně nelíbí místním komárům, kteří hbitě využívají situace, že si mohou dosyta užít kořisti a nepřestávají nás až do našeho odchodu druhý den ráno štípat a vlezle kolem nás bzučet.

Po noci plné štípanců a neutichajícího bzukotu jdeme na rozcvičku a snídáme rohlíky s máslem a marmeládou nebo medem. Někteří Benjamínci překvapují svým apetitem a dokážou spořádat i čtyři rohlíky. Vědí ale, proč to dělají. Máme před sebou náročný den.
Pěšky jdeme krásnou krajinou až k průrvě Ploučnice a nejdříve se kocháme výhledem na úsek, který máme před sebou. Poté nám kochání poněkud zhořkne, neboť vidíme to kvantum lidí, které se na Ploučnici také chystá. Pozitivní ale je, že se k nám zde přidává Danča se Štěpkou, Riki s Bertíkem a Motejl s Kůzletem.

Přebalujeme věci, protože nakonec pojedeme nalehko, jelikož ani v Ploučnici není dost vody. Rozdělujeme se také do posádek – tentokrát tvoříme dvojice kormidelník z Bobřího oddílu a háček z Benjamínků – a vydáváme se na naši plavbu. Někteří ještě plní mlčenku z benjamínčí výzvy.

Průrvou projedeme hladce a pak se řeka klikatí dál a dál. Za mostem v Srním Potoku zastavujeme a opékáme si buřty k obědu. Někteří Benjamínci se koupou. Znovu zastavujeme až na Borečku, kde opět rychle přebalujeme a odtud již pokračujeme natěžko. Riki s Bertíkem jedou domů a Brzda s Motejlem odvážejí auta. Ostatní se vydávají na sobotní závěrečný úsek plavby až na Indiánskou louku, kde se utáboříme na noc.

Vaříme večeři, hrajeme hry, které pro Benjamínky připravil Bobří oddíl, a někteří plní další úkol z výzvy – noční stezku. Potom již ale zalezeme do spacáků a jsme rádi, že komáři zůstali v lese pod Ralskem.

Ráno se balíme a vydáváme se opět na cestu. Užíváme si pěkné počasí a nádherné meandry Ploučnice. Na oběd zastavujeme na louce, někteří se koupou, jiní odpočívají před náročnou cestou „českými mangrovy“ do Brenné. V Brenné vystupujeme, většina z nás je poštípaná od komárů nebo poškrábaná od větví a keřů, kterými jsme projížděli, ale všichni jsou spokojení. Myjeme lodě, nakládáme, balíme a vydáváme se na cestu na nádraží a vlakem zpět domů. Na lodi jsme tentokrát ujeli celkem 28 km.

Fotky z výpravy zde.