V pátek máme sraz v 17:00 u loděnice, nakládáme lodě a společně s velkým oddílem vyrážíme busem do Mimoně. Benjamínků jede pět a k tomu asi 15 velkých. Spíme v klubovně mimoňských skautů. Večeříme a před večerkou ještě hrajeme hru „co se změnilo v místnosti“. V noci je pěkné horko, protože hned vedle místnosti, kde spíme, je naplno roztopený kotel na uhlí. Mimoňáci nám evidentně chtěli dopřát dostatek tepla! Ráno vstáváme kus po sedmé, dáváme rozcvičku a vyrážíme na Ploučnici. Vykládáme lodě na Borečku a Štěpka s Bublou jedou odvézt auto a bus do cíle naší plavby. My mezitím hrajeme tradiční oddílové hry – Invalidku a „Volšáky“. Zaháníme tím ranní chlad a čekání nám rychle ubíhá. Přijíždí Bubla a Štěpka a hurá na vodu – je to paráda, sluníčko svítí, pěkně to teče a my pozorujeme nádhernou podzimní přírodu plnou barevných stromů. Podzimní přírodu poznáváme i hodně zblízka a na vlastní kůži – Ploučnice je typická tím, že je v ní občas spadlý strom nebo že je skoro celá, až na úzký pruh uprostřed koryta zarostlá keři. Úspěšně se prodíráme houštím, co chvilku se musíme sklonit, abychom podjeli kmen a sem tam je nutné překážky dokonce přenést. Plavbu klikatící se řekou si ale všichni užíváme a kolem poledne stavíme na oběd – opékáme buřty, a hrajeme hry na břehu. Poté pokračujeme v plavbě a do Brenné, která je cílem naší cesty, doplouváme kolem páté. Nakládáme a jedeme do Mimoně. Tam večeře a poměrně brzká večerka – všichni jsme příjemně utahaní z pádlování. Ráno dáváme akční běhací rozcvičku na prostranství u klubovny a po balení věcí a úklidu odjíždíme do Brniště, kde navštěvujeme stezku se sochami vytesanými do kamene. Spolu s velkými hrajeme v lese probíhací hru na jednotlivce a PK chytá. Potom se ještě zastavujeme v místním ekocentru a učíme se podle listů poznávat stromy – jde nám to pěkně a pro zopakování je to přínosté i pro některé starší členy. Potom už nasedáme do autobusu a vyrážíme do MB, kam přijíždíme kolem poledne.
Výprava se vydařila a my si naplno užili jeden z posledních prosluněných víkendů. Doufám, že nás příště pojede víc, protože všichni Benjamínci krásně pádlovali a byli šikovní (a hodní)!
