I v letošním roce budeme za registraci vybírat: první dítě 2 000 Kč, druhé a další dítě 1 500 Kč.
Obnos přineste v hotovosti na schůzky svých oddílů nejpozději do 19. 1. 2024.
Rubrika: Zápisy Benjamínci
Zápisy z akcí Benjamínků
I v letošním roce jsme se o Adventu podívali do Prahy. Sešli jsme se brzy ráno na hlavním nádraží, odkud jsme vyrazili na jiné hlavní nádraží – tentokrát ale do hlavního města. Měli jsme toho spoustu před sebou.
V Praze jsme vlak ihned vyměnili za metro a na Vyšehradě jsme z něj vystoupili do pohádkově zasněžené vyšehradské krajiny. Prošli jsme Leopoldovou branou, kde jsme dostali od Brzdy pár celkem zajímavých informací, až k Rotundě svatého Martina, v jejíž fasádě jsme pro změnu objevili dělovou kouli z období pruské války.
Poté jsme již zamířili k místu, ze kterého skočil bájný Horymír na Šemíkovi, a poté na Slavín. Zde jsme zapálili svíčky u hrobů Antonína Benjamina Svojsíka a Josefa Rösslera-Ořovského.
Zimní počasí nás poté doprovodilo do Národního muzea, kde jsme se zahřáli a prohlédli jsme si nově zrekonstruovanou kopuli, expozici Zázraky evoluce a Dětské muzeum v Nové budově.
Poté jsme se přemístili na Výstavu betlémů v Betlémské kapli, kde jsme se sice museli proplétat davem lidí, ale odměnou za to nám byl pohled na osmičácký přírodní betlém, který jsme vyráběli a který je zde letos vystavený.
Než se nám podařilo se z muzea vymotat zpět před Betlémskou kapli, byl už pomalu čas na to, přemístit se k Laterně magice, kde nás čekal poslední bod Adventní výpravy. K Betlémské kapli se na nás ale ještě přišel podívat Fretka, který měl zrovna chvilku času při přemísťování se po Praze v rámci výpravy Bobřího oddílu. Pak už ale byl opravdu nejvyšší čas na přesun k Národnímu divadlu.
Představení Zázrak (s)tvoření bylo opravdu zázračné a nádherné – sklidilo velký úspěch jak u dětských, tak u dospělých diváků. Děti byly nakonec dokonce pozvány za herci na jeviště, kde si mohly hrát a dokonce si i něco vyrobit ze zbytků papíru, který zbyl na jevišti po představení.
Pak se ale čas už naklonil, předali jsme pár dříve odjíždějících či v Praze zůstávajících Benjamínků rodičům a prarodičům, a naopak jsme přibrali Simču, Sviště, Muha a Dáňu a vyrazili jsme na nádraží, kde se od nás odpojila i Katka, která zůstávala v Praze. Nasedli jsme do vlaku a byli jsme šťastní, že se nám výprava povedla a že jsme letos nemuseli na nádraží sprintovat.
Zapsala Katka.
I letos přivážejí skauti do Evropy a do naší země Betlémské světlo, plamínek odebraný z věčného ohně, který hoří v jeskyni pod bazilikou Narození Páně v Betlémě. Tento symbol míru, lásky, naděje a přátelství bude možná letos potřebný více než kdy jindy.
Svou lampičku nebo svíčku si budete moci od mladoboleslavských skautek a skautů připálit na těchto místech a v těchto časech:
V sobotu 16. 12. v 10.40 na hlavním vlakovém nádraží v Mladé Boleslavi, pak od 16.00 do 20.00 na adventních trzích na Výstavišti a od 18.35 do 19.00 před kostelem sv. Jana Nepomuckého,
v neděli 17. 12. od 9.00 do 12.00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie,
každý den od pondělí 18. 12. do pátku 22. 12. od 16.00 do 18.00 u lavičky Václava Havla před Havelským parkem
a na Štědrý den 24. 12. v kostele Nanebevzetí Panny Marie v době jeho otevření.
Historický víkend s legionáři jsme v neděli 26. listopadu uzavřeli pěknou akcí – či setkáním; do klubovny přišel Bubla, aby povyprávěl o skautování nejen v Boleslavi v těžké době 2. světové války.
Dozvěděli jsme se o skryté činnosti tehdejší Osmičky i třeba o potyčce jejích členů s místním oddílem Hitlerjugend (naštěstí to tenkrát dobře dopadlo). Bubla taky přinesl staré časopisy, odznaky, pozdrav Boleslavákům, který poslal z Lesní školy A. B. Svojsík, i dávné tábornické potřeby.
Fotky jsme uspořádali v albu…
Na poslední listopadový víkend připravili členové mladoboleslavské jednoty Československé obce legionářské pro Piškoty a benjamínky historickou hru „Po stopách hrdinů protektorátu“. Přesunuli jsme se do září 1938 a pak do sychravého jarního dne v devětatřicátém roce. Nejdřív se mobilizovalo, pak zase demobilizovalo, přišlo neblahé období okupace, nepřítel v zemi, odboj i vojenští zběhové.
Akce byla připravena v perfektním dobovém stylu včetně kostýmů, uniforem či zbraní. Jako dokonalá historická kulisa posloužilo taky mladoboleslavské hlavní nádraží 
Děti postupně poznali příběh majora Linaje i dalších boleslavských odbojářů, ukrývali kulomet a pašovali jídlo pro ukrývající se zběhlé vojáky. Nakonec si mohli vystřelit ze vzduchovky a ošetřit zraněného vojáka.
Snad jsme si všichni odnesli pocit, že svoboda nikdy nebyla zadarmo a vzpomenuli na ty, kteří přinesli oběti i pro tu naši. A ještě jedno velké DÍKY a UMÍ boleslavským legionářům!
Večer se ještě slibovalo a v neděli nám Bubla vyprávěl u skautování za 2. světové války (ne že by to pamatoval, ale hodně o tom ví). Obsáhlé album fotek ze sobotní hry je tady, ke slibu se ještě vrátíme.