Po prázdninové přestávce se opět scházíme na zahajovací oddílové schůzce – tentokrát ve středu a společně s velkým oddílem a Piškoty. Na velkém společném nástupu, který svolává Fretka, zahajujeme nový skautský rok, vítáme všechny nově příchozí a představujeme se. Mezi Benjamínky na první oddílovou dorazili nováčci Mona, Maruška, Matouš, David, Filip a Adriana. Doufáme, že se jim u nás bude líbit! Hned po nástupu si rozdáváme pádla a vesty a vyrážíme k molu, kde na nás už čekají tři pramice. Naloďujeme se a pádlujeme proti proudu na Podlázky. Jsme příjemně překvapení tím, jak všem nováčkům jde pádlování – někteří prý na vodě už byli, ale jsou tu i tací, kteří drží pádlo v ruce poprvé a přesto jim to jde jedna báseň! Během plavby se seznamujeme a povídáme si o tom, kam chodíme do školy, co nás baví a tak. Na Podlázkách se vyloďujeme a hrajeme hru, kdy se vysloužilí Benjamínci, kteří mají dnes přestoupit do oddílu Piškotů, drží za ruce a v hadovi honí zbylé Benjamínky. Ti mají každý papírek, kde je útržek piškotího pokřiku. Když jsou po dramatické honičce všichni pochytaní, dávají budoucí Piškoti pokřik dohromady a učí se ho. Zbytek zatím ostatním povídá, co zjistili od kamarádů, co vedle nich seděli na pramicích. Opět se naloďujeme a jedeme k molu. Odtamtud už naše vysloužilá posádka vyráží sama až k Vicenovi, kde na ně čeká zbytek Piškotů. My pokračujeme po břehu a jakmile vidíme, že se posádka úspěšně vylodila, dáváme pokřik. Noví Piškoti předvádějí bez chyby naučený piškotí pokřik, načež jsou přijati mezi Piškoty. My se odebíráme směrem k loděnici a ukazujeme si klubovny. Někteří mají už dnes přezůvky a pohotově si je při příchodu obouvají – úžasné! Potom ještě hrajeme na terase loděnice hru, při níž je úkolem na papír nakreslit svou nejoblíbenější věc, činnost atp. a ukázat obrázek ostatním. Obrázky se potom zamíchají a náhodně rozdají a každý má za úkol poznat, čí obrázek si vylosoval a popsat, co na něm je. Potom ještě hrajeme hru na molekuly a v půl sedmé přicházejí rodiče a jdeme domů. Zahajovačka se vydařila už se těšíme na příští týden, kdy se sejdeme s koly a uspořádáme naše každoroční závody.
Rubrika: Zápisy Benjamínci
Zápisy z akcí Benjamínků
Scházíme se v 9h v Rohatsku u nádraží, Landa s Mary a Olinou přijíždějí jako předjezdci na kolech z Boleslavi a zbytek osazenstva přivážejí rodiče auty. Účast je více než slušná, počasí nám přeje a všichni se těší. Ještě chvilku čekáme na Matěje, který s tatínkem přijíždí vlakem Když jsme všichni, dáváme foto a vyrážíme hezky za sebou po cyklostezce. Po celé trase jsou jako speciální úkol rozvěšené barevné fáborky, které je za úkol sbírat Některé barvy jsou se speciálními úkoly nebo bonusovými kartičkami. Po chvíli se ukazuje, že když někdo vidí fáborek, nevyplatí se na to upozorňovat ostatní, protože se sem tam stane, že mu ho někdo jiný vyfoukne. Za Rohatskem stavíme u informační cedule k naučné stezce a prohlížíme si, jaká zvířata žijí kolem Klenice. Máme velké štěstí, protože za okamžik vidíme nad polem kroužit volavku a ještě o kousek dál dokonce pozorujeme čápa černého!
Sem tam stavíme a dáváme různé menší akce – například skok do dálky z místa nebo naši osvědčenou hru ze závodů na kolech, kde je cílem projet vytyčenou trasu co nejpomaleji bez dotyku nohou země.
V Březně doplňujeme u Trepčiných kamarádek vodu – je pěkné totiž horko, skoro 30st a jedeme dál. U Kolomut musíme překonat rozkopaný úsek cyklostezky (který je oficiálně zavřený), ale dělníci od výkopu nás naštěstí pouští. Po příjezdu do Kolomut stavíme, protože Léňa má menší kolizi s Adélkou – nestihla včas zabrzdit, ale naštěstí se nic vážného nestalo. Postupně přijíždíme k Boleslavi, míjíme Olympii a pod mostem v chládku dáváme soutěž v skákání žabáků. Potom ještě na Štěpánce sbíráme poslední fáborky, usazujeme se na louce poblíž plaveckého bazénu a zakončujeme výpravu nanukem. Ještě tipujeme, kolik jsme ujeli kilometrů – Matěj totiž měl tachometr a přesně nám to změřil – ujeli jsme krásných 17,25km. Bylo to parádní, všichni byli hodní, nikomu se (skoro – až na odřené koleno) nestalo a moc jsme si to užili!
Protože je krásně teplo a Piškoti mají suchozemský program, neváháme a opět vyrážíme na vodu. Je nás ještě víc než minule, takže taháme tři pramice a jedeme. S teplem vylézají i rybáři a není jich málo. Po obou březích jich je jako naseto a naše energií překypující plavidla místy budí emoce. Ale co, řeka je všech, takže si z toho nic neděláme a rozjíždíme soutěž v prohazování na z mostu zavěšené obruče tenisáky. Hází se za jízdy, takže je to poměrně těžké, ale pár zásahů se přeci jen podaří. Potom ještě trénujeme otáčení a zaměřujeme se na pádlovací techniku některých z nás, abychom na výpravách a na táboře nedělali ostudu a nedrželi pádla „na komerčáky“. Jsme ale šikovní a třeba Luky si ke konci oddílovky vyzkoušel i chvilku kormidlování. Druhou půlku schůzky trávíme kousek níže po proudu, kde se vyloďujeme a v posekaném pruhu trávy hrajeme akční hru na sbírání barevných papírků z cizího území. Papírky mají různou hodnotu a kdo je na nepřátelském území chycen, musí na chvilku do vězení. Hru nám ke konci zpestřuje štěně jezevčíka, které se chce zapojit. Nakonec ho ale víc zaujme Aniččina houska, takže opouští herní prostor. Nakonec sčítáme nasbírané papírky, vyhlašujeme vítězný tým (bylo těsné – 76 vs 88 bodů) a vyrážíme nazpět k našemu molu, kde už čekají někteří rodiče (a taky další rybář, který chtě nechtě musí uhnout, abychom mohli vytáhnout lodě).
Rubriky
Oddílovka 4.6. 2020
Dnešní oddílovku trávíme k radosti všech na vodě – je nás akorát na dvě pramice a jednu kanoe, a tak vybíráme pádla, nasazujeme vesty a naloďujeme se. Trénujeme pádlování, koordinaci posádky na vodě a učíme se pokyny na lodi. Všichni jsou moc šikovní a po chvilce nám to jde jedna báseň. Postupně plujeme proti proudu na Podlázky a hrajeme akční hru s míčem, při které se za jízdy musíme trefovat do ostatních lodí – pokud míč spadne dovnitř, je za to bod. Ostatní posádky se ale mohou bránit odrážením pádly, takže kromě útočných taktik a manévrů se postupně začíná dařit i odrážení útoků. V Podlázkách na plážičce na cca půlhodinu zastavujeme a na travnatém plácku hrajeme hru na dvě družstva, při níž je úkolem plácnout někoho na druhé straně a rychle utéct, aniž by nás dotyčný plácnul také. Když se všichni vystřídají, vyrážíme zase zpátky po proudu, trochu nám sice prší, ale není to nic, co bychom nezvládli.
Tentokrát jsme opět většinu času na druhém břehu Jizery za mostkem, rozdělujeme se na dvojice a hrajeme velkou hru s různými úkoly – jak vědomostními, tak sportovními. Například hledáme podle zadání různé přírodniny, vypisujeme české řeky (po dnešní oddílovce si doufám všichni už budeme pamatovat, že řeka, která protéká Mladou Boleslaví není ani Vltava, ani „moře“). Také v rámci soutěže kreslíme křídami na chodník nebo uzlujeme. Zajímavé je i vymýšlení názvů značek automobilů – hitparádě vévodí „Sejat“ a „Falksvákn“. V mezičase potom trénujeme skákání přes švihadlo, které si většina z nás donesla (a ti, kteří ne, si vyrábějí improvizovaná švihadla z uzlovaček).