Piškoti společně s Benjamínky podnikli pozdně podzimní výpravu do Ještědských hor. Počasí jim mimořádně přálo, mohli tedy prozkoumat řadu starých lomů, zjistit, jak funguje 124 let staré ovládání železniční stanice a důkladně se rozhlédnout po širé krajině. Našli mohylu letců, kterým se Ještěd stal osudným, a se západem slunce dorazili na vrchol.
Přespali na chalupě v Padouchově u Čmeláků (www.cmelak.cz) a podívali se, jak vzniká nový prales. Z knížky Marka Řeháčka si četli o historii zdejších kopců a lesů, pracovali s mapou, vystupovali a sestupovali a celé si to hodně užili! Tady si můžete prohlédnout album fotek z výpravy.
Je nedělní ráno a my se po rozloučení s rodiči přesouváme na perón. Po chvilce bohužel zjišťujeme, že náš vlak do Doks má přes půlhodiny zpoždění. Vydáváme se tedy s Benjamínky k nedalekému hřišti, abychom se v ranní zimě trochu zahřáli. Cestou už se do nás začínají opírat první sluneční paprsky, které během pár chvil rozhánějí ještě zbylé chuchvalce ranní mlhy. Na hřišti pobíháme sotva pět minut, když zjišťujeme, že náš vlak své zpoždění trochu stáhl. Okamžitě vyrážíme svižným krokem k nádraží, čím jsme blíže, tím jdeme rychleji. Poslední metry přecházíme do klusu, ale naše úsilí je marné. Když s vypětím všech sil dobíháme na nádraží dvě minuty před deklarovaným odjezdem, náš modrý vlak už se pomalu rozjíždí. Naštěstí za 20 minut jede vlak další, proto nezoufáme a ze zmíněné zkušenosti si bereme ponaučení pro příště.
Naše menší nehoda má ale jeden pozitivní důsledek. Po chvilce čekání s nadšením v dálce rozpoznáváme známé tváře a zanedlouho se už zdravíme se členy Kosodřeviny, se kterými v družném hovoru budujeme tzv. mezioddílové vztahy. :))
Cesta vlakem nám rychle ubíhá a při výstupu v Doksech je nám už všem podstatně tepleji. Asi po kilometru chůze je před námi náš první cíl – výstava pískových soch v tělocvičně zámeckého areálu Doksy. Děti tak potkávají Karla IV., Bedřicha Smetanu, K.H. Máchu nebo všechny postavičky ze známého komiksu Čtyřlístek.
Kolem oběda se přesouváme do Starých Splavů, kde na nás již čeká dvojice pramic. Loučíme se s Katkou a Eldou, následně obědváme a oblékáme se na vodu. Od vody jde už dost zima, a tak na sebe navlékáme všechny vrstvy, které máme k dispozici.
Dělíme se na dvě posádky: část Benjamínků jede s Brzdou, část s Náprstkem. Celé odpoledne tedy trávíme na vlnách Máchova jezera. Objíždíme ho podél břehu v celé jeho délce, vítr nám občas pomáhá, v jiných chvílích naopak fouká přímo proti nám. Na cestě svačíme, potkáváme se opět s Kosodřevinou, projíždíme rákosím nebo zkoumáme ostrovy a jiné zajímavosti na březích rybníka. Kolem čtvrté hodiny vděčně přijíždíme zpět do klidného přístaviště, odkud jsme vyjeli a převlékáme se zpět.
Před odjezdem vlaku tentokrát máme více než hodinu a půl, a proto se vydáváme na nedaleký vrch Šroubený, odkud obdivujeme krásy tohoto kraje.
Na nádraží přicházíme se značným předstihem a vyčerpaní, ale šťastní nastupujeme do zpátečního vlaku. Výpravu zakončujeme pokřikem.
Zápis z letošního tábora vám přinášíme v podobě zápisů vedoucích. Šest dnů, šest rozdílných vzpomínek…
Neděle 4.8. – Odysseus a jeho příjezd
Je studené nedělní ráno a kolem sedmé hodiny se začínají sjíždět auta k mladoboleslavskému nádraží. Zanedlouho už jsme všichni, a tak se loučíme s rodiči a přesouváme se na perón. Během cesty vše klape hladce: Benjamínci luští první táborové šifry na pracovních listech. Ty jsou plné informací o starověkém Řecku a olympijských hrách, což jsou témata naší táborové hry. S mnoha úkoly jim pomáhají starší skautky z Kosodřeviny, které na tábor vyrazily s námi. V Praze chvíli odpočíváme a za půl hodinky nastupujeme do vlaku Praha – Plzeň.
V plzeňských ulicích nás přivítá dopolední slunce a my se přesouváme na břeh řeky Berounky, odkud po krátké svačince a příjezdu lodí vyrážíme směr tábor, neboli ostrov Ithaka. Plavíme se totiž po stopách trojského vojevůdce Odyssea.
První zastávka nás čeká u kostela sv. Jiří, tedy vlastně na ostrově Lotofágů, kde se seznamujeme s lotosovými květy. Ty jsou opravdu výtečné a většina z nás neodolá a okusí je. Další ostrov, na kterém po náročné plavbě odpočíváme, patří kyklopovi Polyfémovi. Toho nejprve musíme pomocí kamenů oslepit (házíme na kyklopovo oko čouhající z Berounky) a následně mu uprchnout zavěšeni pod břichy jeho ovcí (je to obtížnější, než se na první pohled zdá).
Jako poslední musíme překonat nástrahy svůdné čarodějnice Kirké, před jejímiž kouzly se chráníme speciální rostlinou. Benjamínci musí najít květ jetele a pod jeho ochranou přejít přes čtveřici čarodějnic. Pokud jsou chyceni, může je zachránit jen člen týmu dalším jetelem. K našemu cíli dorážíme kolem půl sedmé. Nezbývá tedy nic jiného než se seznámit s táborem. Ukazujeme si týpí, kuchyň, šapito i ešusovník. Nesmí chybět ani latrína. Po první večeři se setkáváme na večerním nástupu, kde poprvé spouštíme vlajky ze stožáru a čteme si slovo na den. Zanedlouho potom jdeme spát.
zapsal Náprstek
Pondělí 5.8. – Oděvy a oheň
Po budíčku se Benjamínci zapojili do běžného ranního táborového života tj. rozcvičky, vodníka, úklidu stanů, snídaně a nástupu. Po odchodu Piškotů na celodenní výpravu jsme nejprve nacvičovali ranní lov, abychom se od zítřka mohli zapojit i do této tradiční ranní činnosti.
Po té se jídelna přeměnila v módní salón a všichni si postupně vyráběli antický oděv – chitón či peplos – s pleteným páskem. Souběžně probíhala dostavba antického chrámu, po kteréžto činnosti nutně následovalo koupání, protože někteří jedinci byli natolik obalení jílem, že by mohli zdárně konkurovat i Golemovi.
Odpoledne po návratu Piškotů byli všichni rozděleni do tří skupin, za kterých se stala družstva účastníků olympijských her ze tří městských států – konkrétně z Heliopolisu, Knóssosu a Athén. Každé družstvo obdrželo zašifrovanou zprávu, která ukrývala znění olympijského slibu a instrukce, že si družstvo musí z věčného táborového ohně zapálit svíčku a bezpečně ji dopravit na horu Olymp (Věžka) a zde složit olympijský slib samotnému Diovi.
Všechna družstva tento úkol splnila a po tom, co svůj olympijský slib přednesli i rozhodčí, Zeus letošním olympijským hrám přislíbil svou přízeň a byl slavnostně zažehnut olympijský oheň.
Návrat do tábora probíhal již za úplné tmy, kdy na cestu svítily jen svíčky a louče s požehnaným olympijským ohněm. Olympijské hry byly zahájeny a jejich účastníci se uložili k občerstvujícímu spánku, aby byli připraveni na olympijská klání příštích dnů.
zapsala Danča
Úterý 06.08. – Olympijský den na táboře
Jako každé ráno začínáme ranním lovem, následuje rozcvička, vodník a snídaně. Tento den začínají na táboře Olympijské hry. Dopoledne se malují vlajky zúčastněných městských států a Piškoti připravují masky na divadlo.
A pak to všechno vypuká. Závodí se v různých disciplínách – například v běhu po kládách, hodu oštěpem, lukostřelbě, stání na kůlu, lezení na lanový žebřík, překážkové dráze, vrhu koulí, zatloukání hřebíků atd. Všichni se musí vystřídat na všech disciplínách, omluvou jsou jen vážné zdravotní komplikace jako například nalomená kůstka v ruce. Každý se snaží ze všech sil a to se velmi cení. Obědváme Náprstkův vynikající buřtguláš.
Odpoledne ještě probíhají závody pramic a C2.
Večer se účastníme tří antických divadelních představení v podání Piškotů. Benjamínci však musí hry bedlivě sledovat, aby byli schopní později říct, které z vyobrazených chování bylo nesprávné a proč. Po vyčerpávajícím horkém dni přichází večer a s ním večeře a večerka. Všichni zmoženě padnou do spacáků.
V tomto termínu Piškoti a Kosodřevina plánovali výpravy na vodu. Trochu jsme se obávali, jestli na vybraných řekách nebude vody málo, ale situace se ve velké části naší země nakonec vyhrotila tak, jak jste určitě všichni zaznamenali.
Když přešlo nejhorší, byli jsme přes společné známé osloveni s prosbou o pomoc. Proto jsme se rozhodli výpravy (zatím) odložit a o víkendu bereme holínky, lopaty a kdo z dospělých a roverů může, vyráží do vyplaveného Jeseníku. Snad tam budeme místním alespoň trochu platní, i když to bude takové plivnutí do moře (bahna).
Protože se ale nechceme o výpravy úplně připravit, přesuneme je na následující víkend. O tom, jestli budou výpravy jedno- nebo dvoudenní, rozhodne konání či nekonání závodu Přes tři jezy (podle průtoku Vltavou v Praze, zatím to nevypadá nejlépe; rozhodnutí padne v úterý 24. 9.)
Děkujeme za pochopení a věříme, že zbytek skautského roku už proběhne podle plánu.
