Ku příležitosti třetího výročí naší dnes již tradiční cyklistické výpravy inovujeme trasu a sraz máme ráno v 8:30 v Luštěnicích (v minulých ročnících jsme jezdili z Rohatska podél Klenice do MB).
Když jsme všichni, seskupujeme se a pod vedením Náprstka vyrážíme směrem na lesní cyklostezku. Počasí je proměnlivé a na konec května poměrně chladné a větrné. Po chvíli stavíme a hrajeme hru na procvičení morseovky – Danča na píšťalku signalizuje slovo BICYKL. Někomu dělá docela problém rozeznat krátkou a dlouhou slabiku, a tak si všechna písmena ještě společně procvičujeme.
Po hře pokračujeme v cestě a začíná už tradiční aktivita spočívající v hledání a sbírání barevných fáborků, které naši trasu lemují až do jejího cíle (Mary s Náprstkem je ráno rozmístili, za což jim patří díky). Počasí se nám začíná trochu kazit, a tak oblékáme další vrstvy, aby nám nebyla zima. Po chvíli začíná dokonce pršet, takže nezbývá než vytáhnout z batohů pláštěnky a schovat se pod stromy. Déšť naštěstí po chvíli ustává a my pokračujeme. Následuje další hra, jejímž cílem je napodobit obrázek z přírodnin na cestě. Rozdělujeme se na tři skupinky a výsledky jsou zajímavé – někteří se dokonce rozhodli předlohu přikrášlit!
Pokračujeme v cestě, překonáváme velkou kaluž, která se rozprostírá přes celou cestu a z lesa vjíždíme do polí za Brodci. V Brodcích zdárně přejíždíme hlavní silnici a jsme opět na cyklostezce vedoucí po loukách podél Jizery. Na jedné straně jsou stále černé bouřkové mraky, ale místy prosvítá hřejivé sluníčko. Stavíme na oběd a hrajeme hru, při níž má každý na zádech nalepený symbol a úkolem je zjistit, jaké symboly mají ostatní.
Po obědě jedeme dále a překvapuje nás, kolik rybářů jezdí auty po louce. Za nějakou dobu stavíme opět na další aktivitu, kterou je morseovková křížovka. Před Krnskem nás lehce zpomaluje rozbahněná cesta, ale pokračujeme dál přes most, projíždíme Vincem a na konci naší cesty ještě zastavujeme u dětského hřiště u hlavního nádraží a dáváme závod na jednotlivce a štafetový cyklozávod na dvě družstva. Jako štafetový kolík poslouží dvě vrbové větévky.
Před budovou nádraží už na nás čekají rodiče a my dáváme pokřik a loučíme se. Výprava se vydařila a řekl bych, že se nám osvědčila i naše nová trasa. Celkem jsme ujeli bezmála 20km a myslím, že bychom zvládli i více.
Landa