Na tradiční oddílové závody na kolech se nás schází 11 a na pomoc s organizací nám přichází i Žralok z PK. Zahajujeme disciplínou, při které je úkolem projet vytyčený úsek za co nejdelší čas bez dotyku nohou země. Jsme svědky nejrůznějších taktik, ale velkou pochvalu si zaslouží naši nejmenší členové, kteří v této disciplíně patří mezi nejlepší. Pokračujeme velkým závodem s hromadným startem kolem Krásné louky a následně se rozdělujeme na dvě skupiny a po stejné trase jedeme štafetový závod – je to až do posledních metrů napínavé! Poslední cyklistickou disciplínou je technický závod na jednotlivce – jako slalomová trať nám slouží topoly za železničním náspem – i tady někteří předvádí obdivuhodné výkony, ale jsme i svědky toho, že někteří nedávali pozor, když se vysvětlovala trať, a tak i přes dobrou techniku přicházejí o cenné vteřiny. Holt poučení pro příště. Celý závod zakončujeme akční hrou, při níž je úkolem ve vytyčeném území sbírat kartičky s obrázky cyklistického vybavení. Ztížené je to o to, že velcí území brání a při plácnutí musí každý odhodit všechny nasbírané kartičky. Po konečném vyhodnocení si ještě těsně před rozchodem všichni společně procházíme všechny kartičky a povídáme si o tom, co je a co není potřeba na kolo.
Měsíc: Září 2019
I tento týden nám počasí přeje, a tak si užíváme zářijového sluníčka a oddílovku zahajujeme týmovou štafetou na Krásné louce. Následuje hra, při níž je úkolem hledat papírky s postavami z večerníčků a přiřazovat je k sobě, některé jsou jednodušší, ale některé nám dají pořádně zabrat. Společně to ale všechno dáváme dohromady a přesouváme se k hřišti na beachvolejbal, kde skáčeme do dálky – nejdřív z místa a potom s rozběhem. Nejdál to skáče Berenice a Lukášovi. Potom hrajeme skládání pohádek podle obrázků, při kterém kluci přicházejí se zajímavými alternativními (až hororovými) konci Jeníčka a Mařenky a zakončujeme žabákovou štafetou na týmy.
Scházíme se u loděnice a protože je krásně a svítí sluníčko, začínáme na hřišti na Krásné louce invalidkou a potom se přes pěší lávku přesouváme na druhý břeh Jizery, kde rozjíždíme čísla – někteří už je znají kdo ne, ten se rychle chytá, všichni jsou akční a nebojí se při odpočítávání rychle skočit do kopřiv. Cílem naší krátké procházky je pomník Františka Viceny, který se nachází za tratí u Česany. U pomníku si povídáme o tom, že František Vicena byl za druhé světové války okresním hejtmanem a že byl zapojen do odboje. Byl pronásledován gestapem a skokem pod vlak položil svůj život, aby nemusel vyzradit tajné informace, čímž by ohrozil další lidi. Říkáme si také, že u pomníku náš oddíl před lety dělal slibový oheň a že je to pro nás posvátné místo. Při odchodu zapalujeme před pomníkem svíčku a uklízíme (velká pochvala všem, kteří s sebou měli vybavené KPZ a dokonce čajovou svíčku!). V lese ještě hrajeme běh džunglí na čas. Na zpáteční cestě ještě několik kol čísel a na louce slalomová štafeta na týmy.