Historie

  1. oddíl vodních skautů ve městě na Jizeře byl založen Zdeňkem Baborským v roce 1937. První klubovnu a loděnici měl oddíl v areálu Kožního družstva naproti jatkám v Ptácké ulici, tedy zhruba v místech kde i dnes oddíl pracuje. Klubovna v Kožním družstvu vydržela oddílu přes celou dobu druhé světové války. Po ní se oddíl stěhoval po různých objektech ve městě až zakotvil u Česany. To bylo v padesátých letech kdy se Osmička po komunistickém puči stala kanoistickým oddílem Sokola, později Spartakem a Auto Škodou. Skautský duch se pomalu vytrácel, zbyly pouze sportovní aktivity. Do té doby oddíl bodoval ve spoustě vodáckých závodů a jeho posádky stály na bedně při Kolínských pádlech, Třech jezech, Řehákově závodě…Konaly se tábory, výpravy po vodě i na suchu, byl založen oddíl vlčat a dokonce samostatný přístav OSMIČKA se třemi oddíly. Ve vedení oddílu a přístavu se vystřídala řada Osmičáků včetně legendárního Slávka Hrdličky – Albánce, který byl i předsedou Okresní rady Junáka. Honza Drahota – Konipas, jeho nástupce, byl členem Hlavního kapitanátu vodních skautů. Vycházel oddílový časopis Komodor. Celá tato doba je poměrně dobře zdokumentována v kronikách a fotografiích.

 

Přišel rok 1968 a období naděje s obnovením Junáka a Osmičky. Klubovnu a loděnici měl oddíl v areálu lihovaru. Činnost byla bohatá a pro budoucnost oddílu velmi důležitá. Uskutečnily se tři tábory, řada výprav a dalších podniků, znovu vycházel Komodor, naše hlídky se dobře umisťovaly na závodech okresu i kraje. Čtyři členové oddílu absolvovali Lesní školu a Jiří Janáček – Akela byl oceněn vyznamenáním „Za čin junácký“, za záchranu tonoucího. Největším tahounem oddílu v té době byl Vladimír Novotný – Rychla. Ten také jako třináctiletý byl účastníkem světového jamboree ve Francii. Po zrušení Junáka komunisty v roce 1970 oddíl ještě stačil uspořádat závod O poklad kapitána Alby. Možná to byl jeden z posledních okrojovaných skautských podniků v republice. Protože oddíl nechtěl fungovat pod hlavičkou jednotné dětské organizace Pionýr SSM, byla na vánoční schůzce 1970 ukončena činnost a oddíl se rozpadl na malé skupinky trampů a klubařů. Myšlenka skautingu tak žila dál v osadách a klubech. V té době se obnovil camp Kovárna, kam jezdíme dodnes.

 

V roce 1983 začala Osmička opět naplno pracovat jako Oddíl mladých ochránců přírody, později Bobří oddíl pod vedení odchovance oddílu z let 1968 – 1970 Jaroslava Šebka – Bubly. Byly to zájmové útvary Městského domu pionýrů a mládeže. Činnost v tomto období byla velmi pestrá a odvážná. Začal vycházet časopis Kim. Na táboře 1986 byl vyřezán totem dodnes používaný. Přibývalo stále více skautských prvků, spolupracovalo se s jinými zakuklenými skautskými oddíly. Na tábory byli zváni staří skauti a Jaroslav Foglar – Jestřáb se stal čestným členem oddílu. Přijel za námi i na tábor ve svých osmdesáti letech. Bobří období ukončila Sametová revoluce a 8. oddíl vodních skautů mohl zase normálně pracovat a svobodně žít. Stál i u obnovení skautingu v Mladé Boleslavi a zajišťoval vše potřebné.

 

Osmnáct let svobodné skautské činnosti, to jsou stovky schůzek, výprav, splutých řek a zážitků. Naše první zahraniční cesta byla na malé jamboree do Itálie v roce 1992 s názvem Skauting pro Evropu. Čtyřikrát jsme se probojovali do ústředního kola Svojsíkova závodu a v roce 1993 na něm obsadili třetí místo. Také na Třech jezech obsazujeme přední místa. Pomáhali jsme při povodních, pořádali humanitární sbírky pro Výbor dobré vůle Olgy Havlové…

 

Dnes oddíl tvoří tři tradiční družiny Žlutá, Modrá, Červená. V minulosti i čtvrtá dívčí družina Chobotnic. Každý týden se konají schůzky oddílu a družin, nejméně jednou do měsíce se koná vícedenní výprava do přírody nebo na vodu. Mimořádné a tradiční podniky, to jsou Manévry, závody na kolech, Mistr uzlování, Turnaj zpěvu, hry v ulicích města, Mikulášský běh, zavírání a otevírání Jizery, Tajná činnost, Polární výprava, noční plavby, Boj družin, Oddílový rekord…

 

Oddíl se účastní také raftových závodů, mistrovství republiky, Svojsíkova závodu…

 

Vyvrcholením skautského roku je letní tábor v sudých letech s tradiční dlouhodobou hrou a zahraniční expedice v letech lichých. Oddílové rafty a kajaky sjížděli dravé řeky Itálie, Rakouska, Norska, Španělska, Slovenska, Francie, USA – Aljašky, Švédska a samozřejmě i většinu domácích toků.

 

Po expedici Chechugha jsme uspořádali desátý ročník vodáckých závodů Bobr a při něm posádky absolvovaly trať na Jizeře dlouhou sedmdesát kilometrů. Oslavy sedmdesátin oddílu vyvrcholily Setkáním generací na zámku ve Vinařicích. Tam se promítal expediční film, děkovalo se sponzorům, hrál orchestr Melody makers Ondřeje Havelky, byl raut, tanečky…Sešlo se nás na 140 starých i mladých Osmičáků.

Osmička byť důchodová pořád žije!