Rubriky
Zápisy Benjamínci

Benjamínci – Včelařská výprava

Na dlouho očekávanou včelařskou výpravu na chalupu ke Štěpkovi a Danče se scházíme v půl šesté na autobusovém nádraží. Přestože je pozdní odpoledne, tak je pořádné horko. Autobusem nás jede celkem 14 (12 benjamínků a Mery s Landou) – poměrně nerudný (asi horko) pan řidič nás nakonec pouští do autobusu a za chvilku už jedeme směrem na Mnichovo Hradiště, kde ihned přestupujeme na druhý autobus, který nás po úzké silničce veze až do Vápna, cíle naší cesty. Tam na nás už čeká Vojta, ujímá se vedení výpravy a zkušeně nás vede po cestě do údolí říčky Zábrdky, kde máme strávit celý víkend. Zároveň přijíždí autem i Katka s Matoušem a Terezkou a připojují se k nám. Asi po kilometru cesty přicházíme dolů do údolí, prozkoumáváme do pískovce vytesané skalní sklípky a zastavujeme se na louce s ohništěm, kde se bude spát. Vybalujeme věci na spaní a protože je už docela pozdě a máme hlad, začínáme chystat večeři – na ohni opečené špízy s buřty, slaninou a zeleninou. Po večeři chvíli hrajeme na kytaru a zpíváme a nakonec jdeme spát pod krásně jasnou oblohou.

V sobotu ráno vstáváme kolem sedmé (někteří nedočkavci štěbetají už značně dříve) a jako přípravu na expedici si dáváme rozcvičku a vodníka. Většina benjamínků se ranní osvěžující koupele v Zábrdce nebojí a je za to náležitě odměněna body. Na snídani se přesouváme k chaloupce, která se tyčí ve stráni nad naším tábořištěm. Poté se už rozdělujeme na skupinky a následuje hlavní bod programu – prohlídka úlů a povídání o životě včel. Oblékáme včelařské ochranné obleky a po trojicích chodíme se Štěpkou a Dančou k úlům. Ostatní mezitím opodál cvičně stavějí přístřešek z plachty.

U včel si ukazujeme, z jakých částí se skládá úl a k čemu jaká z nich slouží. Ukazujeme si také nástroje včelaře – dýmák, pomocí kterého se včelám do úlu fouká kouř, aby byly klidnější, rozpěrák na oddělování částí úlu a včelařský smetáček. Pozorujeme, jak se včely, dočista obalené pylem, každá jinak barevným, vracejí do úlu.

Po vyndání rámečků pozorujeme kromě dělnic i o trochu větší trubce a vysvětlujeme si, co se děje, když se včely rojí a Štěpka povídá i o různých včelích nemocech a parazitech, které umí včelařům pěkně znepříjemnit život.

Když se u úlu všichni prostřídají, přenášíme ve speciální bedně několik rámečků plných medu do chalupy, kde už je připravený medomet – plechová nádoba, kam se rámečky s medem vloží, roztočí se klikou a med z nich odstředivou silou doslova prší na vnitřní stěny medometu a stéká dolů, kde se přes sítka filtruje a stáčí do velkého džbánu. Před tím vším je ale nutné rámečky postavit na stojánky a pomocí speciální vidličky odvíčkovat plástev, aby z ní med mohl vytéci. Postupně se zapojují skoro všichni a někteří potom i točí klikou medometu. Při odvíčkovávání vzniká jako odpad vosk napuštěný medem, který když se cumlá, tak je přímo lahodný (akorát se nesmí polykat).

Když máme hotovo, dáváme si oběd (z vlastních zásob), dokončovací práce se stáčením medu přenecháváme Štěpkovi a vyrážíme proti proudu Zábrdky na místo, kde se chceme vykoupat. Říčka tam krásně meandruje a jsou přes ní cik cak každou chvíli malé dřevěné mostky. Po kontrole klíšťat (je jich tu víc než dost) rozjíždíme soutěž ve výrobě plavidel z přírodních materiálů. Mezitím přijíždí Gordon se zásilkou ovoce a zeleniny – děkujeme! Kromě jahod, meruněk a třešní přivezl dokonce kokosy. Po dokončení plavidel vyhodnocujeme jejich estetickou stránku a následně i plavební vlastnosti. Potom se ještě koupeme, někteří se tedy spíš plácají v bahně a jsou jím obalení.

Po návratu si jdeme na pavlač chalupy vyzvednout usušené spacáky a karimatky a přenášíme si je zpátky na tábořiště. Hrajeme hru, při níž je úkolem projít několik meandrů říčky a zapamatovat si obrázky rozmístěné po větvích a potom se jdeme ještě na chvilku vykoupat. Protože se blíží čas večeře, rozjíždíme přípravy na buřtguláš – společně krájíme zeleninu, buřty, loupeme brambory a jde nám to hezky od ruky. Za chvilku se už vše vaří v kotlíku a co nevidět si pochutnáváme. Po večeři myjeme nádobí a jelikož se už notně sešeřilo, dáváme menší stezku odvahy – jednotlivci musejí dojít k nedalekému starému mlýnu a přečíst nápis nade dveřmi. Potom dáváme pár písniček na kytaru a ačkoliv někteří s vysvitnuvším Měsícem nabrali energii hraničící až s hyperaktivitou, postupně zalézáme do spacáků a jdeme spát.

Ráno nás probouzí rosa a zpívání ptáků a opět začínáme rozcvičkou a vodníkem. Hned zkraje dne je jasné, že bude ještě větší horko než včera, a tak balíme spaní a dáváme si ho opět sušit na pavlač chalupy. Snídáme stylově chléb s medem, k tomu kokosové mléko a čaj a po snídani stavíme domečky pro lesní skřítky. Následuje hra, kdy se ocitáme doslova ve včelí kůži (nebo spíš chitinu?) a sbíráme na louce barevné papírky podle toho, jak dané barvy vidí včely. Mezitím se už vaří oběd, těstoviny s rajčatovou omáčkou. Po návratu na chalupou balíme věci (někteří se ještě budou muset zdokonalit v tom, jak mít přehled o tom, co jim maminka zabalila do krosny) a obědváme. Po obědě každý dostává po skleničce čerstvě stočeného medu a s hlasitým „Děkujeme, včeličky!“ vyrážíme s batohy do údolí.

Jako dezert si před odchodem ještě dáváme meloun a vyrážíme pěšky směrem do Kozmic na autobus. Batohy nám bere Štěpka autem. Míjíme tábořiště libereckých skautů (rekonstruují kuchyň), osvěžujeme se u jejich studánky a v lese dáváme otázkáč a hod šiškou na cíl. Potom už stoupáme lesem až nahoru do Kozmic, kde si vyzvedáváme batohy, dáváme pokřik a nasedáme do autobusu domů. Cesta probíhá v klidu – někteří dokonce dobrovolně drží bobříka mlčení (i Ondra s Fílou!). V Hradišti opět přesedáme a v Boleslavi na nás už čekají rodiče.

Výprava se opravdu vydařila a myslím, že jsme se všichni dozvěděli plno nových věcí o včelách a včelařství. Někteří z nás navíc poprvé v životě spali venku pod širákem a zvládli to na jedničku! Okolí Vápna a údolí Zábrdky je nádherné a klidné místo, kde je radost tábořit. Díky všem a hlavně Štěpkovi s Dančou!

Landa

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Benjamínci – oddílovka 17.6.2021

Dnešní oddílovka je jako příprava na víkendovou včelařskou výpravu laděná do včelí tematiky. Začínáme hrou, kdy z kytiček rozmístěných po herním poli (na každé z nich je hrníček s „nektarem“) rozděleni na dvě družstva sbíráme pomocí injekčních stříkaček nektar. Následuje vodní bitva a potom hrajeme hru, při níž všichni až na jednoho mají zavázané oči a bzučí a mají za úkol najít nebzučícího vetřelce. Nakonec hrajeme včelí hru na sbírání barevných papírků a kytiček a plány se nám snaží překazit vosy. Oddílovku zakončujeme druhým kolem vodní bitvy.

Rubriky
Nezařazené

Vyšel Kim 9/38

Ve středu vyšel Kim číslo 9, najdete ho ZDE.

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Benjamínci – cyklovýprava 29. 5.

Stejně jako před rokem jsme rádi, že můžeme společně vyrazit na jednodenní výpravu na kolech! Volíme osvědčenou trasu po cyklostezce z Rohatska, kde se kus po deváté všichni scházíme.

Společná z Rohatska

Fotíme se, opakujeme si, jak se chovat, když se jede na kole ve skupince, loučíme se s rodiči a vyrážíme vstříc cyklostezce, po které jsou rozeseté různé úkoly a barevné fáborky, které je za úkol sbírat. Vítěz každého z dílčích úkolů dostane ústřižek mapy, na které je umístění pokladu, který na konec máme hledat. Hned zkraje se zastavujeme u první tabule naučné stezky podél Klenice a povídáme si přírodních zajímavostech v okolí.

Po překonání rozbahněného úseku cyklostezky přes les zastavujeme a plníme první větší úkol, kterým je luštění šifry. Pro některé je to něco nového, ale většina z nás nakonec (s menší nápovědou) šifru zdolá a příště už bude vědět, jak na to.

Mary vysvětluje šifru

Dalším úkolem, který následuje po několika stech metrech (a první z několika dnešních aprílových přeháněk), je soutěž objímání stromů – úkolem každého je udržet se co nejdéle na kmenu bez dotyku země. Jak lze vidět na fotkách, jsme svědky doslova heroických výkonů!

Následuje hod šiškou na cíl, tradiční soutěž v co nejpomalejší jízdě na kole nebo běh s kolem. U Března nás chytne nenadálá přeháňka s kroupami – vytahujeme pláštěnky a schováváme se pod stromem. Naštěstí se hned nato vyčasí a vysvitne sluníčko a během chvilky nás zahřeje a usuší.

Po pauze na oběd opět pokračujeme v cestě a stavíme ještě na hádanky, kimovku a za Olympií na otázkáč. Po příjezdu na Štěpánku dáváme dohromady získané ústřižky mapy a následně se vydáváme na místo, kde by se podle mapy měl nacházet poklad – u mostku u altánku. Po chvíli hledání je poklad na světě a odměna je sladká (a čokoládová).

Vracíme se zpět k bazénu, kde si nás mají vyzvednout rodiče, uzavíráme vydařenou výpravu, dáváme pokřik a loučíme se. Bylo to i přes aprílové počasí moc fajn – mimo jiné proto, že se k sobě všichni chovali hezky a kamarádsky! Těšíme se na další společnou výpravu.

Rubriky
Zápisy Benjamínci

Benjamínci – oddílovka 13.5.

Opět se scházíme rozděleni na dvě skupinky a hned zkraje rozjíždíme novou hru na dvě družstva, při níž se stáváme kmeny soupeřícími o nadvládu nad nově objeveným územím – komu se rychleji podaří postavit si hrad, zvítězí. Oba kmeny dostávají seznam materiálu na stavbu hradu a jejich úkolem je materiál sehnat. Je rozmístěn na několika místech po Krásné louce a vzápětí se rozjíždí hon za kameny, prkny, pískem a dalším materiálem.

Všichni jsou hezky akční a když jsou „na lovu“, tak běhají, co jim síly stačí. Některé předměty jsou těžké, a tak pro ně musí dva z kmene. Ostatní zatím na staveništi hradu vyrábějí z uzlovaček a švihadel provazy a dělají na nich uzly. Po shromáždění všeho potřebného následuje stavba hradu (každý musí udělat dvacet dřepů) a nakonec, aby toho nebylo málo, musí kmen od svého hradu najít klíč.

Oddílovka se vydařila a ani nám nevadilo, když ke konci začalo docela dost pršet a museli jsme se narychlo přesunout pod terasu loděnice.