Rubriky
Velký oddíl

Výprava velkého oddílu na Orlici 18. – 19. 9

Výprava Velkého oddílu začíná netradičně na hlavním nádraží, kde chvíli čekáme než dorazí Fretka s Toyotou, oddílovou dodávkou, kam nakládáme barely. Činné pod vedením Budula a Náprstka pak nasedá na vlak a míří přes Kolín směr Choceň. Tam po silniční ose směřuje i dodávka s loděmi a barely. Jelikož cesta vlakem byla díky komplikacím o něco dobrodružnější, stejně jako bylo poté akční i večerní lesní putování po červené značce od nádraží, kdy musela skupina postupovat bez čelovky terénem, scházíme se až za tmy kolem 9. hodiny. Fretka spolu s Amazonkou a Žralokem mezitím objevili místo v lese na spaní, takže taháme pár metrů po příkrém svahu barely a ukládáme se ke spánku. Brzy je ticho a usínáme s obrysy korun stromů nad hlavami.

Ráno nás budí sluneční paprsky a vybíháme do kopce na rozcvičku. Na místě, kde je vyhlídka na Choceň, se protahujeme a blbneme na hrazdách. Než se stihneme nasnídat, překvapí nás skupina, která za námi ráno vyrážela z MB, a je nás tedy finální počet – 17 činného a 7 lidí z PK – jede s námi i Riki, pro někoho možná méně známý, ale rozhodně dlouholetý člen oddílu, takže bude o srandu postaráno. Kluci rychle vezou auta do Týniště nad Orlicí, kde budeme v neděli končit. Zbytek pak v čase, kdy na ně čekáme, hraje hry jako jsou Polaři a poté bodované na družiny Volšáky, poznávačku a otázky z kulturně-společenského spektra. Na vodu nasedáme celkem pozdě, ale Tichá Orlice krásně teče, tak to rychle utíká. Zanedlouho přirážíme ke břehu a chystáme oheň na opékání všeho, co kdo má k obědu. Družiny hrají Trojnožku a štafetově vysílají morseovku. Tu budeme muset dál procvičovat, hlavně, jak se správně vysílá. Je krásně teplo, pokračujeme tedy dál, řeka se klikatí a dokonce i rozdvojuje, což se stane fatálním pro poslední posádku, která se vydá druhým korytem, jež je podle kilometráže nesjízdné. Naštěstí se pak všichni shledáme a líčíme si zážitky. Končíme pak na louce, která je po obvodu krytá stromy. Převlékáme se do teplého, vaříme večeři, chystáme spaní a kdo chce, zůstává chvíli u ohně a povídá. Podezřele brzy je ticho asi proto, že se stmívá brzy a „děti nemají tablety“, jak kdosi pravil.

Ráno je chladno, tráva je mokrá. Místo rozcvičky se tak sluníme na prvních paprscích slunce. Chystáme se opět na vodu a poklízíme naše tábořiště. Na vodě nás opět čeká plno meandrů, klád a zas i jezů, u kterých je škoda, že nejsou sjízdné. Zastavujeme na chvíli pod vysokým břehem, abychom se trochu protáhli při hraní čísel. Pak už jen zastávka na oběd na poloostrůvku, kde si mnozí z nás užívají možná poslední přírodní koupání v řece. Končíme pak pod silničním mostem v Týništi, kde čistíme a nakládáme lodě. Většina pak odchází směr vlak a PK po silnici směřuje do MB, kde vykládá lodě. Končíme opět na nádraží, kde už čekají rodiče a kde se loučíme hlasitým áahoj.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *